Jak přežít novou práci a nezbláznit se z toho

by - 3/01/2018


Všichni to určitě známe, začínáme v nové práci a kromě toho, že je všechno zmatené, se i často stane, že je toho na nás prostě moc. Já jsem se dostala na nové místo od ledna letošního roku a nestalo se mi nic lepšího, než že jsem se musela učit sama. Ono to totiž v mojí práci ani jinak nejde. Jsme velmi malý tým, každý má přidělenou svou činnost a tak to funguje, že některé věci jsme sice dávali dohromady s ostatními, ale jiné jsem prostě musela vypátrat svojí vlastní pomocí.

Nejsem žádný detektiv a celkově si myslím, že mi spousta věcí dává smysl normálním selským rozumem, ale číst Obecná pravidla, specifická pravidla a další příručky, které jsou dlouhé dohromady klidně i 500 stránek... no... nic moc. Často se mi stalo, že jsem se v tom zmatku už ztrácela, do toho všeho jsme ještě řešili spoustu jiných věcí a bylo nutné udržet kancelář v chodu.

Jak se z toho tedy úplně nezbláznit? Je nutné podotknout, že jsem k tomu několikrát neměla daleko!

Tady jsou moje tipy a triky, jak s tím vším zatočit.



Nádech a výdech

Zní to tak jednoduše, že? Ale občas je prostě potřeba se zastavit, klidně i zavřít oči, ztlumit okolí a prostě se párkrát nadechnout a vydechnout. Hezky zhluboka, okysličit tělo a nechat plíce, ať se trošku potrénují. Nestačí Vám dva nádechy a výdechy? Tak si někam na pár minut zalezte a uklidněte se.

Ráno je moudřejší večera

Pokud nádech a výdech přestávají fungovat a máte zrovna to štěstí, že Vám končí pracovní doba, prostě jděte domů. Já sama mám velký problém nechávat práci v kanceláři, často si ji nosím s sebou a pak nad problémy celý den (a kolikrát i celou noc) přemýšlím. Kolegyně je lepší, ta se vždycky před tím, než zavře dveře, porozhlédne po kanceláři a všechny trable, nešvary a negativní věci tam nechá. (Pozn.: tohle se musím naučit taky!)

Každopádně, když už jste jednou doma, snažte se si opakovat, že nic není tak hrozné, jako se to zdá, a hlavně - VŠECHNO MÁ ŘEŠENÍ. Jenže co když jste z toho tak vyčerpaní, že byste nejradši se vším sekli a dělá se Vám špatně i při pomyšlení na to, že musíte druhý den do práce? Mně zásadně vždycky pomůže se vyspat, protože ráno už mi to přijde lepší a mám novou sílu pokračovat v řešení.

Ptejte se

Není to tak dlouho, co jsem chodila na rekvalifikaci a zrovna nám to tak vyšlo, že jsem tam chodila i se sestrou. Učitelka nám takhle jednou povídá: "Jedna ségra se hroutí a druhá se ptá..."
A od té doby jsem se začala taky ptát. ;) Pamatujte si, že vždycky je někde někdo, koho se můžete zeptat, a nestyďte se toho využívat.

Vždycky si najděte čas na oběd

A tahle rada pochází od naprostého mistra odkládání svačin a obědů, protože "přeci nestíhám!" Kolikrát jsem skončila jen s jogurtem k snídani a když se z práce vracíte v pět nebo i později, tak to opravdu nestačí. Nemluvě o tom, že hladová jsem podrážděná a všechno vypadá mnohem horší, než to ve skutečnosti je.

Dávejte si malé cíle

Tohle jsem se naučila už když jsem šla do úplně první práce. Čeká Vás něco nepříjemného? Velký úkol, jednání, přednáška, zkouška? Prostě si dávejte mini cíle, tzn. nesoustřeďte se na ten největší problém, ale zaměřte svou pozornost na to, co Vás čeká ještě před tím.

Jeden příklad z osobního života - vždycky jsem se strašně bála zubařů! A tak mi nezbývá nic jiného, než se večer před vrtáním soustředit na to, že si vyčistím zuby, potom půjdu spát. Ráno zase na to, že se najím, až potom na čištění zubů a až potom na cestu k zubaři. Prakticky tím to nepříjemné oddálím na tu úplně nejzazší chvíli. Proč si z toho budu dělat hlavu týden dopředu? Stejně to přijde.

Napište všechno, co máte udělat, na papír

Je to trošku zdlouhavější a někomu to může připadat vyloženě jako ztráta času, ale pokud toho máte udělat hodně a ještě k tomu všemu je to třeba v rozmezí delšího období, není nic lepšího než si to napsat na papír nebo třeba do telefonu. Proč? Protože se Vaší hlavě uleví, že si nemusí všechno pamatovat.
Pozn.: z praxe si dovoluji podotknout že je lepší jeden papír než milion lístečků... dost jsem se v tom ztratila! ;)

A v neposlední řadě si zařiďte diář

Ale o tomto tématu bude další článek.


A jak to máte v práci/ve škole vy? Máte nějaké vlastní tipy na to, jak se ze všeho nezbláznit? Ráda si je přečtu v komentářích.

Ahoj!

Photo Designed by Freepik & Ams


You May Also Like

3 komentářů

  1. I můj první den v práci byl prakticky jen o čtení pokynů a postupů, ale dost rychle jsem se vrhla do praxe, kde už jsem se učila krok po kroku. Ptát se byla jedna z nejdůležitějších věcí, kterou jsem si taky musela osvojit. Hláška "jedna ségra se hroutí, druhá se ptá" musí být skvěle motivační, protože nikdo se nechce hroutit.
    Tak ať se daří i nadále :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jó, pod poslední dva body bych se podepsala. V poslední době toho mám tolik, že jen hromady papírků s úkoly a plný diář mi pomáhají se v tom vyznat. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem se díkybohu naučila to, že jakmile za sebou zavřu dveře od kanceláře, tak z hlavy úplně vypustim všechno, co jsem tam nechala.. a dokud se tam nevrátím tak to tak zůstává, jinak bych se z toho asi zbláznila :D Možná je to tím, že teď není tolik práce jako když musim honit deadliny a celý dny myslim na to, co dřív, abych všechno stihla, ale je to teda dobrej pocit musim říct :D

    Co se týče lístečků, tak těch máme v práci všude milion, a občas si teda píšu takovej svůj "to do list", abych si to pak jen mohla odškrtávat, protože mam z toho dobrej pocit, že jako vidím, že jsem něco udělala :'D

    No doufám, že se z tý práce jednou nezcvoknem.. ono stačej ty cesty vlakem, co :D

    OdpovědětVymazat